Znáš ten pocit, kdy si připadáš, že nevidíš světlo na konci tunelu? Příliš dlouho procházíš tmou a ne a ne najít východisko? 🤔
Jo, kdo by to neznal? 💁🏼♀️ Kdo by si ve tmě nikdy neocitl. A tím nemyslím pobyt ve tmě, který je určitě úžasný, dle mých přátel, kteří to absolvovali a byli z toho nadšení.
Prostě v té tmě se občas objevíme, ani nevíme jak. Žijeme ten klasický evropský kolotoč života. Plný povinností, stresu a včera už bylo pozdě.
Najednou se zastavíme.
Otevřeme oči.
Probudíme svou mysl a otevřeme srdce.
A co se stane?
Zjistíme, že jsem v haj*lu 🚽. Nacházíme se v situacích, ve kterých nám vůbec není dobře.
A díky za to 🙏, díky polaritám si uvědomujeme co nám vyhovuje a čeho si vážíme.
Co se pak začne dít?
Začneme nadávat, jak je život nespravedlivý, že to není fér 🗣 a jsme v roli oběti. Takže si postěžujeme na všechno a všechny okolo nás.
No dobře, to bychom měli. A co dál??
Teď je čas vzít život zase do svých rukou a být vědomým tvůrcem.
Můžeš si říct o pomoc a nebo to zvládneš sám/a.
Zodpověz si následující otázky 📝
Kde jsem, proč mi to nevyhovuje a proč v tom i nadále setrvávám?
Kouzelná otázka: Co mi vyhovuje na tom, že jsem tam, kde jsem?
Jak by to mělo ideálně být? Z tvého úhlu pohledu, ne z úhlu společnosti.
Co pro to můžu udělat už dnes?
